Rozsudek ve věci Von Hannover proti Německu byl vyhlášen Evropským soudem pro lidská práva dne 24. června 2004. Rozsudek ve věci Von Hannover proti Německu č. 2 byl vyhlášen dne 7. února 2012. Přestože od vydání druhého rozsudku uplynul rok, české soudy nadále odkazují na první rozhodnutí ve věci. Co druhé rozhodnutí přineslo nového?
V prvním řízení stěžovatelka brojila proti zveřejňování fotografií zobrazujících ji v situacích jejího každodenního života, tedy v situacích čistě soukromého charakteru, jako je sportování, chůze na veřejnosti, odchod z restaurace nebo na prázdninách. Fotografie, na kterých se stěžovatelka někdy objevuje sama, jindy ve společnosti či s dětmi.
Německý Spolkový soudní dvůr považoval za legitimní zakázat fotografie stěžovatelky v zahradní restauraci, proti kterým se stěžovatelka dovolala, ale které nejsou předmětem ústavní stížnosti. Přítomnost stěžovatelky a jejího doprovodu zde vykazují všechny znaky soukromí. Fotografie byly zjevně pořízeny ze vzdálenosti, což dokazuje, že se stěžovatelka domnívala, že není vystavena pohledu veřejnosti. Pokud jde o její fotografie na koni nebo na kole, nebyla stěžovatelka v ústranní, ale na místě veřejném. ESPL judikoval, že stejně jako má veřejnost právo být informována, což je základní právo v demokratické společnosti, které se může za určitých okolností dotýkat i soukromého života osob veřejně činných, zejména pokud jde o politiky, v projednávaném případě se o toto nejedná, protože daná situace nespadá do sféry politické či veřejné diskuse, neboť publikované fotografie a je doprovázející komentáře se týkají výlučně detailů soukromého života stěžovatelky. Soud konstatoval, že publikaci fotografií a článků, jejichž jediným účelem je uspokojit zvědavost určité části čtenářů, pokud jde o detaily ze soukromého života stěžovatelky, nelze považovat za příspěvek k jakékoli diskusi, pokud jde o obecný zájem společnosti i přes to, že stěžovatelka je veřejnosti známa. Podle názoru Soudu je kritérium prostorové izolace ve skutečnosti příliš neurčité a pro dotyčnou osobu obtížné ho posoudit předem.
V druhém řízení stěžovatelé brojili proti fotografii zobrazující stěžovatele na procházce po rezortu St. Moritz. Podstata článku spočívala v informaci v tom, že se zdraví knížete od jeho posledního veřejného vystoupení zhoršilo. Je na procházce se svojí nejmladší dcerou, ta ho podpírá. Jeho syn, princ Albert je v tu dobu na Olympijských hrách v Salt Lake City a princezna Caroline ve Svatém Mořici.
Německý spolkový soud vyložil pojmy současná společnost a informační hodnota. Ta se má vykládat v širším smyslu To zahrnuje cokoliv, co je ve veřejném zájmu společnosti a zahrnuje zprávy sloužící k pobavení, které však rovněž hrají roli pro formování názorů nebo ovlivnění, které je vyšší než pouhá faktická informace. Ve vztahu k osobám současnosti, v úvahu musí být bráno, zda informace přispěla k faktické debatě a zda obsah šel nad rámec pouhého uspokojení veřejné zvědavosti. Přestože fotografie tuto hodnotu neměla, zdraví knížete v článku uvedené již přispělo k obecné debate o věci veřejného zájmu.
Kritéria ESPL pro rozhodnutí, kterým stěžovatelce nevyhověl a rozhodl, že čl. 8 Úmluvy nebyl porušen.
- Přínos do debaty o veřejném zájmu—Definice toho, co představuje otázku veřejného zájmu, závisí na okolnostech jednotlivého případu. Nejedná se pouze o otázky politické nebo kriminality, ale mohou se dotýkat sportovní tématiky nebo umělců.
- Jak známá je osobnost a co je předmětem zprávy—Na detailech soukromého života osob veřejně činných je veřejný zájem, pokud nejsou uveřejněny pouze s cílem uspokojit zvědavost.
- Předchozí jednání dotčených osob—Jednání a chování dotčené osoby před publikací fotografií anebo fakt, že se informace objevila již před publikací musí být brány v potaz.
- Obsah, forma a důsledky zveřejnění—způsob a rozsah uveřejnění.
- Okolnosti, za kterých byly fotografie pořízeny—Zřetel je nutné brát hlavně k tomu, zda byl dán souhlas s pořízením. Zda byla pořízena bez vědomí osoby, tajně či nezákonnými prostředky.
